Nechtěné plody prorodinných politik

Nová studie Aleny Bičákové, Kláry Kalíškové a Lucie Zapletalové

Celou studii si můžete přečíst nebo stáhnout zde Nechtěné plody prorodinných politik.

  • Tato shrnující studie vychází z vědeckého článku „(Un)intended effects of parental leave policies: Evidence from the Czech Republic“ Aleny Bičákové a Kláry Kalíškové, publikovaného v roce 2019 v časopise Labour Economics.
  • Dvě reformy rodičovského příspěvku v České republice z let 1995 a 2008, které změnily možnou dobu jeho čerpání, měly vliv nejen na to, jak dlouho ženy zůstávaly s dítětem doma, ale ovlivnily i míru jejich nezaměstnanosti po návratu na trh práce.
  • Reforma roku 1995 prodloužila nárok na čerpání rodičovského příspěvku ze tří na čtyři roky. Avšak neprodloužila tříletou dobu ochrany pracovního místa zaměstnavatelem. Reforma vedla ke zvýšení podílu žen, které zůstaly ekonomicky neaktivní až do 4 let věku dítěte, a to o nečekaně vysokých 37,7 procentních bodů. Zároveň došlo díky tomu ke snížení míry nezaměstnanosti žen s tříletými dětmi o 10 procentních bodů.
  • Ženy-matky se v důsledku prodloužení doby pobírání rodičovského příspěvku začaly vracet na trh práce po delší době, většinou až po uplynutí tříleté doby povinného zachování pracovního místa. Čelily tak při návratu na trh práce vyššímu riziku nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti mezi matkami čtyřletých respektive pětiletých dětí po reformě roku 1995 vzrostla o 6,0, respektive 4,4 procentních bodů.
  • Reforma zavedená 1. ledna roku 2008 předchozí změny částečně zvrátila. Hlavně tím, že byla zavedena možnost doby čerpání rodičovského příspěvku kratší 3 let. Reforma měla na ženy se tří až pětiletými dětmi dopady opačné než reforma roku 1995, ale méně intenzivní. Bylo to dáno tím, že na zkrácenou dobu čerpání příspěvku neměly nárok všechny ženy. Limitující zřejmě byla i nedostatečná dostupnost institucionalizované péče o děti mladší čtyř let.
  • Naše výzkumná zjištění poukazují na důležitost širšího pohledu při uvažování o rodinné politice. Konkrétně je třeba sledovat nejen vliv na délku pobírání rodičovského příspěvku, ale i na celkovou dobu absence žen s malými dětmi na trhu práce. Zejména je důležité to, jakou část celkového dopadu na zaměstnanost žen vysvětluje záměrná změna v délce rodičovské dovolené a jaká část je způsobena následnou nedobrovolnou nezaměstnaností.
  • Reformy rodinné politiky vedoucí k delší absenci rodičů na trhu práce by měly být doprovázeny efektivní garancí zachování jejich pracovních míst. Potřeba jsou také další opatření umožňující ženám: (i) zachovat si svůj lidský kapitál, tedy profesní znalosti a dovednosti a (ii) usnadňující jejich návrat do zaměstnání. Prvního lze dosahovat například dostupnější nabídkou kvalitního školení, rekvalifikací či dalšího vzdělávání. Druhého lze dosahovat podporou flexibilních pracovních úvazků a kvalitní, místně a finančně dostupnou, institucionalizovanou péčí o děti předškolního věku s nástupem možným i v průběhu školního roku.
%d blogerům se to líbí: