Děti, které nastoupily po reformě rodičovského příspěvku z roku 1995 do mateřské školy až po čtvrtých narozeninách, byly ve studiu a v práci méně úspěšné než ty, které zůstaly ve výlučně domácí péči jen do tří let.
Alena Bičáková, Klára Kalíšková, Lucie Zapletalová, Srpen 2021
Celá studie: Maminka nebo školka? Dopady prodloužení čerpání rodičovského příspěvku na budoucí vzdělání a pracovní uplatnění dětí
Shrnutí:
• Ve studii kvantifikujeme dopady doby pobírání rodičovského příspěvku na dosažené
vzdělání a budoucí uplatnění na trhu práce dotčených dětí ve věku 21–22 let.
Zkoumaná reforma rodičovského příspěvku z roku 1995 v Česku prodloužila možnou
dobu čerpání příspěvku ze 3 na 4 roky. Prodloužení pobírání příspěvku však
nedoprovázelo prodloužení doby garance původního pracovního místa matky,
nedovolovalo její výraznější zapojení na trhu práce, a znamenalo tedy další rok
celodenní péče o dítě.
• Reforma vedla k tomu, že dodatečných 38 % matek tříletých dětí zůstalo s dětmi
doma. Výlučná celodenní péče a výchova matkou ve většině případů nahradila tu
ve státem dotovaných mateřských školách (MŠ). U většiny dotčených dětí tedy došlo
k odložení nástupu do školky minimálně o jeden rok.
• Naše empirická zjištění ukazují, že dodatečný rok výlučné domácí péče, místo
docházky dítěte do mateřské školy, měl negativní dopad na budoucí vzdělávací
výsledky dětí a jejich uplatnění na trhu práce. Reformou dotčené děti vykazují
o 4 procentní body (p. b.) vyšší pravděpodobnost, že ve věku 21–22 let nestudují ani
nepracují, a o 6 p. b. nižší pravděpodobnost, že studují vysokou školu. V případě dětí
matek bez maturity, které ve věku 21–22 let žijí s matkou ve společné domácnosti, je pravděpodobnost, že nestudují ani nepracují, dokonce vyšší o více než 9 p. b. U nich
také došlo ke snížení pravděpodobnosti nástupu na vysokou školu o 12 p. b. U dívek
se pak zvýšila pravděpodobnost, že ve věku 21–22 nebudou pracovat a budou se
věnovat práci v domácnosti.
• Děti, které v důsledku reformy zůstaly déle v celodenní rodinné péči, by jinak s velkou
pravděpodobností chodily do veřejných mateřských škol, jak tomu bylo před
reformou a v případě matek, které příspěvek přestaly pobírat ve třech letech dítěte.
Naše odhady tedy vyjadřují přínos docházky do školky oproti přínosům celodenní
výchovy v rodině ve věku 3 až 4 let. Zjištění jsou v souladu s většinou zahraničních
výzkumů pozitivního vlivu školek na vývoj dítěte. Ty zdůrazňují velký význam
sociálních a intelektuálních stimulů v mateřské škole pro dlouhodobý rozvoj
kognitivních a nekognitivních dovedností, a to zejména u dětí se socio-ekonomicky
slabším rodinným zázemím.
• Naše zjištění, obzvlášť ta týkající se dívek, by mohl také vysvětlit možný posun k tzv.
tradičním rodinným hodnotám a změna postojů matek a rodin k genderovým rolím,
což mohlo snížit i kariérní ambice dcer. Též je možné, že delší přerušení zaměstnání
matek mělo negativní dopad na jejich budoucí výdělky a postavení na trhu práce, což
mohlo následně omezit vzdělávací a pracovní možnosti jejich dětí. Žádné indicie
přítomnosti těchto efektů jsme však nenašli.