Nezaměstnanost v období covid-19 – září 2021

Grafické znázornění vývoje nezaměstnanosti na základě dat MPSV

Grafické znázornění nárůstu nezaměstnanosti na základě dat ze září 2021 ve formátu PDF naleznete ZDE.

Autoři: Daniel Münich a Jakub Grossmann

Shrnutí:

  • Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost se ukazují jako více než mírné. Po odhlédnutí od sezónních efektů, obecná míra nezaměstnanosti během září ’21 mírně poklesla. Česko tak zůstává zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU. Rozdíly v dopadech na ženy a muže, profese, vzdělanostní a věkové skupiny jsou
    očekávatelné, ale nijak zásadní.
  • Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci září ’21 (3,5 %) byl oproti před-covidovému září ’19 vyšší o 0,9 procentního bodu (p. b.), u mužů o 0,8 p. b. a žen 0,9 p. b. (Grafy 1 a 4). Od března 2021 se situace mužů zlepšuje výrazně dynamičtěji
    než žen.
  • Úřady práce zaznamenaly proti předchozím zářím nižší přílivy nezaměstnaných (Grafy 2 a 3).
  • Nejvyšší meziročního tempo růstu počtu nezaměstnaných vykazují profese Řemeslníků a opravářů, Obsluhy strojů a Montérů, výrazně vyšší u mužů (Graf 6).
    Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci následováni Pracovníky ve službách a prodeji a Úředníky. Naopak nejlépe si vedou Řídící pracovníci a Specialisté (Graf 7).
  • V období covid-19 narostly počty nezaměstnaných vyšším tempem ve středních věkových skupinách, které však i na konci září vykazovaly nižší míry nezaměstnanosti než nejmladší a nejstarší. Vyšší meziroční tempa růstu nezaměstnaných u mužů sledujeme ve věkových kategoriích 20–24 a 35–49 let. (Graf 8).
  • Podstatně výraznější tempo růstu zaznamenali lidé se středním vzděláním, a to zejména muži bez maturity (Graf 9).
  • Muži během července až září opouštěli úřady práce rychleji než ženy, obě skupiny však celkově rychleji než před rokem. Oproti loňsku se výrazně zrychlily odchody během 10.–24. měsíce trvání nezaměstnanosti (Graf 10).
  • Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (6+ měsíců) na populaci 15–64 let, který je vyšší u žen, vykazuje klesající
    trend (Graf 5).
  • Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. Zdaleka nejvyšší tempo růstu počtu nezaměstnaných od nástupu covid-19 zaznamenal kraj Karlovarský (+1,5 p. b.) a Praha (+1,2 p. b.) (Graf 12).
  • Česko nadále vykazuje jednu z nejnižších měr i meziročních temp růstu obecné nezaměstnanosti v rámci všech zemí EU v průběhu krize covid-19 (Graf 11)
%d blogerům se to líbí: