Nezaměstnanost v období covid-19 – říjen 2021

Grafické znázornění vývoje nezaměstnanosti na základě dat MPSV

8. 11. 2021 Grafické znázornění vývoje nezaměstnanosti na základě dat MPSV.

Grafické znázornění nárůstu nezaměstnanosti na základě dat z října ve formátu PDF naleznete ZDE.

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

SHRNUTÍ:

  • Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost se ukazují jako více než mírné. Po odhlédnutí od sezónních efektů, obecná míra nezaměstnanosti během října ’21 mírně poklesla. Česko tak zůstává zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU. Rozdíly v dopadech na ženy a muže, profese, vzdělanostní a věkové skupiny jsou očekávatelné, ale nijak zásadní.
  • Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci října ’21 (3,4 %) byl oproti před-covidovému říjnu ’19 vyšší o 0,8 procentního bodu (p. b.), u mužů o 0,7 p. b. a žen 0,8 p. b. (Grafy 1 a 4). Od března’21 se situace mužů zlepšuje výrazně dynamičtěji než žen.
  • Úřady práce zaznamenaly proti předchozím říjnům nižší přílivy nezaměstnaných (Grafy 2 a 3).
  • Nejvyšší meziročního tempo růstu počtu nezaměstnaných vykazují profese Řemeslníků a opravářů, Obsluhy strojů a Montérů, lehce vyšší u mužů (Graf 6).
  • Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci následováni Pracovníky ve službách a prodeji a Úředníky. Naopak nejlépe si vedou Řídící pracovníci a Specialisté (Graf 7).
  • V období covid-19 narostly počty nezaměstnaných vyšším tempem ve středních věkových skupinách, které však i na konci října vykazovaly nižší míry nezaměstnanosti
    než nejmladší a nejstarší. Vyšší meziroční tempa růstu nezaměstnaných u mužů sledujeme ve věkových kategoriích 40–59 let. (Graf 8).
  • Podstatně výraznější tempo růstu počtu nezaměstnaných zaznamenali lidé se středním vzděláním, a to zejména muži bez maturity (Graf 9).
  • Muži i ženy během srpna až října opouštěli úřady práce podobně rychle, obě skupiny však celkově pomaleji než ve stejném období před dvěma lety. Výrazněji se zpomalily odchody během 4–6 měsíce nezaměstnanosti (Graf 10). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na populaci 15–64 let, který je vyšší u žen, vykazuje klesající trend (Graf 5).
  • Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. Zdaleka nejvyšší tempo růstu počtu nezaměstnaných od nástupu covid-19 zaznamenal kraj Karlovarský (+1,3 p. b.) a Praha (+1 p. b.) (Graf 12).
  • Česko nadále vykazuje nejnižší míru i meziroční tempo růstu obecné nezaměstnanosti v rámci všech zemí EU v průběhu krize covid-19 (Graf 11).
%d blogerům se to líbí: