Energetická krize se dosud nezaměstnanosti nedotkla

Blesková analýza aktuálního vývoje registrované nezaměstnanosti za měsíc září na základě dat MPSV.

Celá analýza včetně grafů: STÁHNOUT PDF

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

SHRNUTÍ:

  • Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost již téměř odezněly. Odhlédnuto od každoročních sezónních efektů registrovaná míra nezaměstnanosti v září ’22 mírně vzrostla. Česká míra nezaměstnanosti však zůstává
    nejnižší v celé EU27. Rozdíly v míře nezaměstnanosti žen a mužů, profesí, podle vzdělání a věku přetrvávají. Vývoj energetické krize měl dosud na nezaměstnanost dopad minimální.
  • Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci září ’22 (3,5 %) byl oproti před-covidovému září ’19 vyšší o 0,8 procentního bodu (p. b.), u mužů o 0,6 p. b. a žen 1,1 p. b. (Grafy 1 a 4).
  • Úřady práce zaznamenaly podobné přílivy a nižší odlivy nezaměstnaných jako ve stejném období předešlých roků (Grafy 2 a 3).
  • Nejvyšší meziroční tempo růstu počtu nezaměstnaných vykázaly profese Obsluha strojů, montéři a Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství (Graf 6).
  • Nejvyšší profesní míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s odstupem následováni Pracovníky ve službách a prodeji. Naopak nejlépe si nadále vedou Řídící pracovníci a Specialisté (Graf 7).
  • Vyšší míry nezaměstnanosti vykazují nejmladší a nejstarší věkové skupiny. K meziročnímu poklesu nezaměstnanosti došlo pouze u mužů věkové skupiny 25–29 let (Graf 8).
  • Výraznější tempo růstu počtu nezaměstnaných zaznamenali lidé se středním vzděláním, zejména ženy bez maturity (Graf 9).
  • Muži i ženy během července až září opouštěli úřady práce podobně rychle, avšak pomaleji než ve stejném období roku 2019 před covidem (Graf 10). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na populaci 15–64 let je vyšší u žen, kde poslední měsíce stagnuje, zatímco u mužů mírně klesá (Graf 5).
  • Česko nadále vykazuje nejnižší míru i meziroční tempo růstu obecné nezaměstnanosti v rámci všech zemí EU27 (Graf 11).
  • Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Moravskoslezský a Ústecký. Nejvyšší tempo růstu počtu nezaměstnaných od nástupu covid-19 zaznamenaly kraje Ústecký (+1,0 p.b.), Karlovarský (+1,0 p. b.) a Praha (+1,1 p. b.) (Graf 12).

%d blogerům se to líbí: