Analýza příjmů státního rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019

Nová studie „Analýza příjmů státního rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019“ srovnává příjmy schváleného státního rozpočtu pro rok 2024 s výsledky státního rozpočtu v roce 2019 před krizí. O kolik vzrostou jednotlivé příjmy státního rozpočtu ve vztahu ke zvýšení cenové hladiny a zvýšení nominálního ekonomického výkonu země? Do jaké míry příjmy státního rozpočtu zaostávají za růstem jeho výdajů?

Shrnutí:

• Tato analýza srovnává plánované příjmy státního rozpočtu na rok 2024 s výsledky státního rozpočtu v roce 2019. Mapuje období, během něhož na českou ekonomiku a veřejné rozpočty silně dopadly jak důsledky několika zásadních krizí (koronavirus, napadení Ukrajiny a válka, energetická krize a inflační vlna), tak výrazné parametrické změny českého daňového systému. Rok 2019 lze považovat za poslední předkrizový a rok 2024 za první pokrizový, takže odpovídají ‘normálním časům‘ lépe než roky mezi nimi. Tato analýza svým pojetím navazuje na předchozí analýzu vývoje výdajů státního rozpočtu mezi roky 2019 a 2024 a obsahuje i stručnou syntézu zjištění o vývoji příjmů a výdajů.
• Změny nominálních hodnot příjmových položek státního rozpočtu mezi roky 2019 a 2024 jsou výrazně zatíženy inflační vlnou. Proto procentní nárůsty poměřujeme jak s nárůstem cenové hladiny o 40,6 %, tak nominálního hrubého domácího produktu (HDP) o 33,9 %. Srovnání s inflací je určující pro změnu reálné hodnoty: nárůst o více než 40,6 % znamená i nárůst reálné hodnoty daného příjmu a při menším nárůstu reálná hodnota naopak klesá. Podobně odchylky od nárůstu nominálního HDP indikují, zda roste, či klesá podíl daného příjmu na HDP.
• Ministerstvo financí mezi roky 2019 a 2024 odhaduje nárůst příjmů státního rozpočtu o 28,9 %, což je podstatně méně než nárůst výdajů státního rozpočtu o 43,0 %. Zároveň má být nárůst příjmů mírně nižší než nárůst nominálního HDP a výrazně nižší než nárůst cenové hladiny.
• Příjmy státního rozpočtu jsou tvořeny zejména výnosy z daní. Ve sledovaném období se však výběr jednotlivých daní měnil velmi odlišně. Zásadní negativní dopad na vývoj příjmů státního rozpočtu má změna výnosu daně z příjmů fyzických osob. Její výnos pro státní rozpočet totiž klesne nejen reálně, ale dokonce i nominálně: ze 165 mld. Kč v roce 2019 na 156 mld. Kč v roce 2024 (-5 %, -9 mld. Kč). Nejpravděpodobnější příčinou jsou daňové změny z podzimu roku 2020, zejména tzv. zrušení superhrubé mzdy, navýšení slevy na poplatníka a zavedení možnosti paušální daně pro živnostníky.
• Podobnou stagnaci evidujeme i u výnosů ze spotřebních daní. Navzdory vysoké inflaci činí nárůst pouze 1 % (+ 2 mld. Kč). Na rozdíl od jiných daní jsou spotřební daně zpravidla definovány jako fixní částka vztažená k jednotce zboží, a výnosy tedy nerostou automaticky s růstem ceny zboží. Příkladem je spotřební daň z nafty, jejíž sazba (9,95 Kč/l) je v roce 2024 nominálně stejná jako v roce 2004.

• Na druhé straně, za zvýšením plánovaných příjmů státního rozpočtu pro rok 2024 (1 940 mld. Kč) oproti skutečnosti roku 2019 (1 505 mld. Kč) o 435 mld. Kč (+28,9 %) stojí z 95 % pouhé čtyři příjmové položky (řazeno podle absolutního nárůstu):
  – Povinné pojistné na sociální pojištění (+37 %, +205 mld. Kč)
  – Daň z přidané hodnoty (+33 %, +95 mld. Kč)
  – Daň z příjmů právnických osob (+74 % resp. +92 mld. Kč, kde rozdíl +17 mld. Kč představuje přechodný výnos daně z neočekávaných zisků)
  – Příjmy z prodeje emisních povolenek (+153 %, +25 mld. Kč)
• Některé příjmy státního rozpočtu v roce 2024 zůstávají nominálně zhruba na podobné úrovni jako v roce 2019, což při výrazném nárůstu nominálního HDP a ještě většího nárůstu cenové hladiny představuje jejich výrazný reálný pokles:
  – Daň z příjmů fyzických osob (-5 %, -9 mld. Kč)
  – Spotřební daně (+1 %, +2 mld. Kč)
• Reálná hodnota většiny příjmových položek státního rozpočtu poklesla, zatímco klíčové výdajové položky reálně narostly. To přispělo k výraznému prohloubení deficitu státního rozpočtu navzdory tomu, že výsledek roku 2024 již bude ovlivněn konsolidačním balíčkem a dalšími úspornými kroky vlády. Jinými slovy, nárůst příjmů státního rozpočtu bude schopen pokrýt jen část, konkrétně 66 %, nárůstu výdajů.