Archivy kategorií:Publikace

Přehledné grafické znázornění jednotlivých návrhů

Podívejte se na graficky zpracované údaje z října 2020

Jak ulevit nízkopříjmovým a pomoci spotřebě za polovinu veřejných výdajů

Václav Korbel Studie 7 | 2020 Tato studie jako první v České republice zkoumá vztah mezi grantovou podporou doktorandů a dalším studiem. Konkrétně, mírou dokončení a délkou studia na Univerzitě Karlově. Efekty zkoumáme za celou univerzitu a za sekce, což je hlavní dělení v rámci grantové agentury podle oblasti výzkumu (společenské, přírodní a lékařské vědy).

MATĚJ BAJGAR, PETR JANSKÝ, MAREK ŠEDIVÝ IDEA anti COVID-19 # 23 Přibližně třetina českých pracovníků by mohla pracovat z domova. Mezi vysokoškolsky vzdělanými a těmi vykonávajícími kvalifikované profese je to až dvojnásobek. S těmito a řadou dalších zjištění přichází nová studie „Kolik nás může pracovat z domova“ think tanku IDEA při CERGE-EI, společném pracovišti Národohospodářského ústavu AV ČR a UniverzityPokračovat ve čtení „Z domova může pracovat třetina Čechů, vysokoškolsky vzdělaných až dvě třetiny“

Bruno Baránek, Vítězslav Titl Studie 6 | 2020 Veřejné instituce v ČR zadávají každoročně veřejné zakázky v hodnotě přibližně 14,4 % HDP. Výdaje na veřejné zakázky představují sedminu HDP a zhruba 35 % výdajů státního rozpočtu a rozpočtů krajů a obcí. Veřejná zakázky tak v Česku hrají významnou roli a jsou významnou nákladovou položkou veřejnýchPokračovat ve čtení „Personální politické konexe a efektivnost veřejných zakázek v letech 2007-2018“

Jiří Šatava Studie 4 | 2020 III. pilíř by měl vhodně doplňovat základní kámen důchodového systému – I. pilíř. Nastavení III. pilíře by tedy mělo být takové, aby výše výplat úspor z III. pilíře reflektovala to, jak velkou část čistých výdělků po odchodu do důchodu jednotlivci vynahradí jeho starobní důchod z I. pilíře. Ve studiiPokračovat ve čtení „Penzijní spoření se státní podporou v České republice: spíš podpěra než pilíř“

Filip Pertold, Miroslava Federičová Studie 5 | 2020 Studie ukazuje základě dat SHARE, že naprostá většina starších pracujících odchází do důchodu v momentě vzniku nároku na starobní důchod, ať už na předčasný nebo standardní. Pouze velmi malé procento pracujících odchází až po vzniku nároku na důchod.